Spolocne psychicke zaciatky

Zde se diskutuje o tom jak kdo lupenku snáší. Jsou zde různé životní příběhy jak se kdo s lupenkou vyrovnal.

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod BigbossBigboss » 25.02.2010 18:16

moderátor :)) jakej Brňan , tož to bych sa na to aj vykvák , ja sem čech jak poleno , byť na Zlín nedám dopustit :)) hele dělal si v nemocnici někdy karneval , divadlo:), mejdan kdy is uvařil 11 kg ovaru? DDDDD stříkaci den (ukradli sme stříkačky ty veliké a stříkali se čajem a vším čím se dalo))))))))))))))))))))))))) dělaly chlebíčkys a topinky na pkoji )) někdy si řikám že je to až neuvěřitelný co se dá v nemocnci prožít , kort někdo takový kdo tams trávil půlku života jako já ))))))))))))))))
BigbossBigboss
 
Příspěvky: 40
Registrován: 21.02.2010 18:24

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod Marcel » 25.02.2010 21:18

No normálne ste ma zaskočili s tým psychické alebo psychycké :-D. Ale správne je psychické :) - psychika. Dokonca aj tento korektor, ktorý je tu nainštalovaný na stránke mi podčiarkol to s tvrdým y :-).
Ešte pre overenie pridám link, kde sa toto slovo vyskytuje: http://www.arcadiamedica.sk/psychika/ .

No, ale dosť už :idea:
Marcel
 
Příspěvky: 124
Registrován: 14.07.2007 21:27

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod moderator » 4.03.2010 22:05

JOJO BIGBOSI půlnoční mejdany topinky na olivovém oleji , obložené mísy, a různé vernisáže - stříkačky byly na denním pořádku mezi pokoji byly dřevotřídśkové desky a ty jsme provrtali a stříkaly na sousedy kteří netušili odkud to teče :lol: :lol: :lol: :lol:
Ano nevzpomínatt , protože to byl dycky důvod k odchodům a brzkým návratům :lol:
Marcel tak to byla taková psychyka :P že z nás byly doktoříi a šetřičky na psychynu :) :)
A vo tom vo tom to je
moderator
Site Admin
 
Příspěvky: 641
Registrován: 7.11.2006 10:16

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod Staňka » 18.03.2010 11:35

moderator píše:Přejeme ti Staňko dobrej návrat bez šupin , a tvojemu chlapovi držíme pěsti at to jako tata mama chvilu vydrží :wink:

Ahoj za pár týdnů.

Ahoj Modčo a Lupínci,
moc děkuju za přání.Špytlík jsem zvládla,dnes jsem přijela.Byla to klasika-ozářka,cignolin,urea a beloderm v Leniens.
Pár Lupínků jsem potkala(Pepo,zdravííím... :D ),docela to uteklo.Novinka byla,že jsme Lupenkáři měli dietu E4,takže nemastné neslané...,no přežili jsme... :shock: :D :roll: :wink: Psychicky jsme to zvládli-"Co tě nezabije,to tě posílí". :roll: :lol: :D Díky Modčo za podporu.
Mějte se hezky a držte se.Ahojky
Staňka
 
Příspěvky: 133
Registrován: 27.03.2009 9:07

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod Pavlínka » 31.03.2010 2:32

Ahojky lupínci,jen chci napsat,že fakt nemá cenu se lupčou nechat psychicky ničit.Odjela jsem s kamarádkou a dětmi na chalupu,na týden do Znojma.Moje kamarádka je "živel",tam jsem zapoměla na vše!!A nějaká lupča??Ta mě líbala....,víte kde :D Mazání 2xdenně??No,nebyl čas,honem rychle večer po sprše.A nějaká dieta??Miluju jídlo,i když na to nevypadám,ale kamarádčin srnčí guláš,steaky z divočáka a návštěva KFC....mmmmm,no prostě jsem přijla domů..a ... ruce a nohy čisté,mezi nohama opravdu jen dva fleky,záda jsou o 50% lepší.Bude to chtít minimálně ještědalší "kůru". :lol:
Pavlínka
 
Příspěvky: 16
Registrován: 23.11.2009 18:23

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod jenova » 1.04.2010 21:43

...dnes jsem se zaregistrovala, s lupénkou bojuji neúspěšně od svých sedmi let a teď mi bude třicet...v životě jsem na tom nebyla tak zle, vloni rozpad manželství, rok a půl se táhnoucí rozvod, několik přechozených viróz a po 20-ti letech antibiotika ná těžký zánět močového měchýře...takže jsem se teď pěkně celá od hlavy až k patě osypala a ač jsem to nikdy nějak příliš neprožívala, ne a ne se zbavit deprese z toho, jak vypadám...tak doufám, že mě to brzy přejde, pevné nervy a notnou dávku pochopení všem tady...
jenova
 
Příspěvky: 1
Registrován: 1.04.2010 21:37

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod Staňka » 2.04.2010 15:04

Ahojky,
Lupenice je fakt nezmar. :shock: :roll: Sotva jsem ji poléčila,už zase vystrkuje růžky,potvora jedna.Začala jsem pracovat v zahradnictví,a znova mě začíná zlobit.
Jenovko nebuď smutná z toho jak vypadáš.Taky bývám často slitá od hlavy až k patě,ale neboj určitě bude líp.JJ starosti člověku nepřidají a Lupce se daří.Ale přece se nedáme... :roll: :wink:
Pavlínko to je super "Kůra",musím něco podobného zkusit... :D :D :wink:
Tak Ahoj a ať Lupenice moc "neprudí"... :wink:
Staňka
 
Příspěvky: 133
Registrován: 27.03.2009 9:07

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod Pavlínka » 3.04.2010 2:03

Ahojky Jenovko,asi vím,jak Ti je.Se mnou se život taky moc "nemazlí",pokud jsi četla holčičí koutek.Sice mám lupču jen půl roku,takže zatím zkušenosti moc nemám.Když se podívám na sebe do zrcadla,taky se sama sobě někdy hnusím,pak se podívám na mého pětiletého synka a říkám si,"co tady bulíš a lituješ se??"Včera jsme byly v Brně u p.docenta,takže našemu synovi se s každou virózou může sluch zhoršovat,může úplně ohluchnout!!!Při těchto slovech pláču,jak vidíš čas napsání této zprávy,nemohu spát,dívám se na moje jediné sluníčko a říkám si "Bože,je málo utrpení na tomto světě??Proč ho dáváš do vínku,bezbranným dětičkám??Je to velice psychicky náročné,nejen pro mě,i pro mého muže,který mě opravdu drží nad vodou a je mi psychickou oporou,ale na druhou stranu se raduji z každého pokroku co moje sluníčko udělá.A nějaká lupča??I kdybych byla osypána celá,není to nic proti tomu,čím můj synek musí procházet.A právě proto si lupču tak nějak už ani neberu,nechávám ji být,ať si dělá co chce,však ji to jednou omrzí a vypadne z mého života!!A když ne??Tak to holt budu muset zvládnout,ale vůbec to nyní neřeším.
Staňko,kůra je opravdu skvělá,však již na červen plánujeme s kamarádkou další.Tak se všichni lupínci opatrujte a mějte se krásně,ahojky. :D
Pavlínka
 
Příspěvky: 16
Registrován: 23.11.2009 18:23

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod moderator » 3.04.2010 8:34

Ahojte lupínci. Moc hezky jste to napsali. Pavlínko vůbec ti nezávidím. Při tom co jsem četl jsem si vzpomněl na svého otce. Už není se mnou. Mněl toho moc a všechno dokázal ustát. On prožil své nejlepší roky za války . Byl u partizánů a v jednom boji dopadl vedle něj minový granát. Skončil v lazaretu kde poznal mou mámu. Otec tenkrát přišel o 1/4 plic, půlku žaludku , a museli mu amputovat nohu. Přezto nikdy neztratil optimizmus a byl pořád veselý člověk. A tak jsem tu dnes i já :lol: . Doma zásadně chodil bez berlí a opory , teda spíše hopal jako klokan o jedné noze. Když šel ven tak si bral berle jen proto , jak říkal " Aby neskákal mezi lidma jako klokan :D . Byl aktivní sportovec i jako invalida, skákal padákem, závodně lyžoval i plaval a vše s jednou nohou. K tomu všemu měl lupenku. Tím že jsem viděl od mala jak o samozřejmost že se problémy řeší a že se musí dál, tak to beru všechno trochu jinak než spousta lidí. Jsem naučen nevzdávat nic, prostě je tu problém tak jej musím překonat a zdolat. a ještě se u toho pobavím, protože být chudej a ještě smutnej :lol: to nepasuje odhromady :D . Tím že bych zůstal zkoprnělý z toho že jsem zažil něco otřesné nebo že mám nějaký problém, tím bych se postavil do pozice poraženého a nemoc , nebo jakýkoliv problém by mně mohl zničit. Takže jde o přežití , jde o to abych byl za jakékoliv situace připraven pomoci svým bližním i kdyby bylo sebevíce zle. Zaťat zuby a udělat to co se správně udělat má. A tím je vyhráno. Koukni se kolem sebe kolik lidí nedělá to co správně dělat mají a jsou přitom zdraví bez problémů. A proto to dnes vypadá tak jak to vypadá. Svět začíná být zmatenej a silnější zneužívají slabších. A to vše proto , že se slabším lidem podlomily kolena v okamžik kdy měli stát pevně na svých nohou. Nepodléhat, nedat se i kdyby se dělo nevím co. I kdybych se mněl uškrábat. Jsem tu na světě proto abych udělal dobré věci pro ostatní. A já ?? no snad si taky jednou někdo vzpomene :D :D :D a když ne , tak mám dost síly, energie a radosti ze života že je můžu klidně rozdávat kolik je jen potřeba.
Jenovo a rozvod je jen rozchod s někým kdo o mně nestál to není až tak špatná varianta, jsou i horší stavy rozchodů než je rozvod. To si zažilo už hodně lupínků. řekl bych že víc než 50 %. Já vím jsou to zase ty nezodpovězené noční otázky proč zrovna já ?. Ale pokud si člověk postaví večer před spaním tu otázku jinak ?? třeba, není mi náhodou líp že jsem se zbavil člověka kterej o mně nestál?? Jakej bych prožívala hroznej život kdybybch s ním byla dál? Vždyt ono je to tak lepší, nech život plynout , žádná řeka se neobrátila nikdy proti svému proudu. :lol: :lol: :lol:
A HOJ
Tak se mnějte lupínci a ahoj
moderator
Site Admin
 
Příspěvky: 641
Registrován: 7.11.2006 10:16

Re: Spolocne psychicke zaciatky

Příspěvekod SimonaP » 24.07.2010 21:01

nemáte někdo ,prsím zkušenosti s pustulózou? mám jí 7 měsíců a jsem z toho už vážně zoufalá:((((
SimonaP
 
Příspěvky: 23
Registrován: 23.07.2010 9:06

Předchozí

Zpět na Lupenka - Psychologie a psychyka

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník



cron